𝗘𝗱𝘄𝗶𝗻 𝗣𝗼𝘄𝗲𝗹𝗹 𝗛𝘂𝗯𝗯𝗹𝗲 - 𝘇̌𝗶𝘃𝗼𝘁 𝗮 𝗱𝗶́𝗹𝗼 (Mer Tauri)
Vyhrabat cokoliv pikantního na Edwina Hubblea je nadlidský úkol. Vedl příkladný život, zřejmě i proto, že od dětství disponoval ohromným duševním i fyzickým potenciálem. Ačkoliv bývá pokládán za největšího astronoma od doba Galilea, je smutným faktem, že nikdy nezískal Nobelovu cenu - stejně jako geniální vztekloun Fritz Zwicky, objevitel temné hmoty. V době, kdy Hubble působil, se totiž za astronomii cena neudělovala, teprve později byla astronomie zahrnuta pod obor fyziky, za nějž lze vrcholné Nobelovo ocenění získat.
V mládí Hubbleův zájem nespočíval primárně ve vědě, ale ve sportu. Ještě jako student na Chicagské univerzitě překonal rekord státu Missouri ve skoku do výšky. Hrál velmi dobře basketbal, boxoval v těžké váze atp. Od dětství se však aktivně zajímal o astronomii, oblohu pozoroval teleskopem, který mu sestrojil jeho děda. Tento zájem mu vydržel celý život a stal se jeho osudem. Od 16 let (narodil se 1889) studoval na univerzitě v Chicagu exaktní vědy. Pro vynikající studijní výsledky mu v roce 1910 nabídla britská Oxfordská univerzita stipendium a Edwin Hubble přesídlil do Anglie, kde mj. spoluzaložil jeden z prvních baseballových týmů v zemi.
Velikým přáním Edwinova tatínka se bůhvíproč stalo, aby jeho nadaný syn vystudoval za každou cenu práva. Edwin to otci na smrtelné posteli slíbil. Opustil následně vysokoškolské studium exaktních věd a filosofie a vystudoval práva. Aby se nenudil, přibral si Edwin k právům ještě studium literatury a španělštiny. Na právech graduoval v roce 1913 a po přesídlení do Států si otevřel praxi. Chvíli také učil fyziku, matematiku a španělštinu na střední škole, kde byl velmi oblíben. Pro svou atletickou figuru, anglický přízvuk, charisma a tvář hollywoodské hvězdy (byl přirovnáván ke Clarku Gableovi) nestačil odrážet ataky dotěrných zájemkyň o doučování. Po krátké době ale zjistil, že jediná správná a možná cesta pro něj vede přes astronomii, a zapsal se k novému studiu na univerzitě v Chicagu. V roce 1914 se stal členem Americké astronomické společnosti a odtud se datuje jeho profesionální dráha astronoma. Nejprve studoval mlhoviny (na Yerkesově observatoři nedaleko Chicaga; jeho disertace se týkala právě jich), poté přijal nabídku observatoře na hoře Mount Wilson v Pasadeně v Kalifornii, kde se v té době nacházel největší teleskop světa (s průměrem hlavního zrcadla 250 cm, viz obrázek). Po návratu z bojišť 1. světové války začal, už jako major, pracovat právě tam. (Armádě pomáhal ještě po roce 1942, během 2. sv. války – spolupodílel se na vývoji zbrojních technologií a zdokonalování balistických systémů.)
Na observatoři Mount Wilson zkoumal stovky mlhovin, ale pak při bližším zkoumání "mlhovinného" objektu s katalogovým názvem M31 v souhvězdí Andromedy učinil svůj převratný objev. Zjistil, že na rozdíl od mlhovin je tento objekt tvořen hvězdami, takže jako mlhovina působí jen kvůli své extrémní vzdálenosti (hvězdy se slévají v „obláček“), a tudíž že se nejedná o mlhovinu, nýbrž o cizí galaxii. (Do té doby se myslelo, že existuje pouze jediná galaxie – ta naše.) Následně zjistil Edwin Hubble totéž u objektu M33 – dnešní Galaxie v Trojúhelníku. Hubble se těmito objevy začal zabývat velmi důkladně a koncentroval svou pozornost hlavně na podobné objekty. V mlhovině/galaxii v Andromedě našel cefeidu (cefeidy jsou proměnné hvězdy, které slouží astronomům jako tzv. standardní svíčky, objekty, díky nimž se dá ve vesmíru měřit vzdálenost). Za použití měřící metody svého vědeckého rivala Harlowa Shapleye zjistil, že M31 je vzdálena nejméně milion světelných let, a že tedy musí ležet mimo naši Galaxii. Tím zároveň vyvrátil Shapleyho tvrzení, že ve vesmíru existuje pouze naše Galaxie, resp. že Mléčná dráha = celý vesmír. Objev galaxie v Andromedě (a tudíž i faktu, že vesmír je mnohem větší, než se předtím myslelo) Hubblea okamžitě celosvětově proslavil. V téže době se stihl i oženit.
Edwin Hubble na této problematice pracoval i dál. Zaujalo ho, že světlo ve viditelné části spektra, které k nám od postupně nově objevovaných cizích galaxií přichází, je červenější, než by mělo být. Tomuto jevu se říká „rudý posuv“. Způsoben je v tomto případě tzv. Dopplerovým jevem, tj. vzdalováním zdroje elektromagnetických vln (cizí galaxie) od přijímače (my, pozemští pozorovatelé). Začal proto tento jev cíleně monitorovat a zaznamenávat. A zjistil něco velmi pozoruhodného – čím se cizí galaxie od nás nachází dál (veličina r), tím rychleji se od nás vzdaluje (veličina v - tak vznikl tzv. Hubbleův zákon; v = Hr, kde H je Hubbleova konstanta). Tedy že vlastně rychlost vzdalování všech vesmírných objektů od sebe je přímo úměrná jejich vzájemné vzdálenosti (my jakožto speciální pozorovatelé na Zemi v tomto vlastně vůbec nehrajeme roli, tento jev by měl být totiž pozorovatelný v každém bodě vesmíru). A z toho logicky vyplynulo jediné – celý vesmír a prostor v něm se rozpíná. Tento jev je samozřejmě více patrný až v rámci vzdáleností mezi galaxiemi.
Myšlenka rozpínání vesmíru ovšem ani tehdy nebyla nová. Například Albert Einstein mnoho let předtím tvrdil, že vesmír se musí buď rozpínat, nebo smršťovat. Teprve Hubble však tuto teorii potvrdil svým měřením. (Ekvivalent tzv. Hubbleovu konstanty zavedl a nástin teorie o rozpínání vesmíru formuloval už o 2 roky dříve belgický kněz a vědec Georges Lemaître ve své odborné práci, publikoval ji však ve francouzštině v lokálním periodiku, což zapříčinilo, že ji nikdo neznal.)
Práce Edwina Hubblea měla ještě jeden velký přínos. Vědělo-li se, že se vesmír rozpíná, dalo se zpětnou extrapolací v čase myšlenkově dojít k jeho počátku, kdy musel mít prakticky nulový "rozměr". Se zakomponováním Einsteinovy obecné teorie relativity (1915) vznikla tzv. teorie Velkého třesku (Big Bang Theory), která je dnes s úpravami přijímána jako nejpravděpodobnější kosmologická teorie vzniku našeho vesmíru. Tyto odpovědi však s sebou přinesly další otázky.
Edwin Hubble má na svém kontě spoustu dalších velmi významných objevů a vědeckých prací. Vytvořil například klasifikaci galaxií podle typů (1925) či se podílel na stavbě nového největšího světového teleskopu na observatoři Mt. Palomar (Haleův teleskop) a stal se prvním tamním pozorovatelem. Jak jsem zmínila v úvodu, Edwin Hubble nikdy nezískal Nobelovu cenu. Obdržel však jiná ocenění. Je po něm například pojmenován kráter na Měsíci, jeho jméno nese i planetka s názvem (2069) Hubble. Jeho největším oceněním je ale od roku 1990 dalekohled nacházející se ve vesmíru, na oběžné dráze kolem Země, který také nese jeho jméno. Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) byl vynesen na oběžnou dráhu roku 1990. I když teleskop zpočátku správně nefungoval a musel být dodatečně opraven (byly mu ve vesmíru astronauty velmi složitě nasazeny korekční „brýle“), odhalil nám nakonec věci, ve které lidstvo ani nedoufalo. Díky němu se svého času podařilo zpřesnit stáří vesmíru na 13 až 14 mld let (z pozdějšího měření sondy Planck v roce 2013 víme, že stáří vesmíru je 13,8 mld let, nedávná měření věku vesmíru zase trochu ubrala), určit jeho velikost (efektivní průměr námi pozorovatelné části vesmíru je asi 94 mld světelných let) a kromě sledování nespočtu rozmanitých kosmických objektů HST zaměřil i nejstarší objekty ve viditelném vesmíru (The Deep Field).
Edwin Powell Hubble zemřel v roce 1953, v důsledku srdečního onemocnění. Zájmu veřejnosti o vlastní osobu a postavení celebrity si podle některých svědků příliš neužíval. Byl to údajně i důvod, proč si vymínil, aby byl po smrti jeho popel bez pohřbu uložen na neznámém místě. Jeho manželka Grace Lillian (+ 1980) nikdy neprozradila, kde se nachází místo Edwinova posledního odpočinku pod hvězdami.
Zdroje:
https://www.aldebaran.cz/famous/people/Hubble_Edwin.php
http://www.converter.cz/fyzici/hubble.htm
https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1187/hubble
https://en.wikipedia.org/wiki/Edwin_Hubble
Barrow, J. D.: Kniha vesmírů, 1. vyd., Praha: Nakladatelství Paseka, 2013. 320 s.
URL:
https://www.facebook.com/czechscience/photos/a.1735651530015565/2322722457975133/?type=3
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2322724571308255