#tech #geo #historie Jak dokázali Egypťané před 4500 lety postavit pyramidy z tak obřích, několik tun vážících kamenných bloků? Odvěká otázka je teď nejspíš konečně zodpovězena. Tým francouzských a britských archeologů objevil důkazy o sofistikovaných metodách, které stavitelé hrobek starověkých faraonů využívali.
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2190948641152516
#bio #med Ještě nedávno to bylo velké téma – šarlatáni s razítkem lékařské komory. Ohrožují bezpečnost vážně nemocných lidí, které například odrazují od chemoterapií. A hovořilo se v této souvislosti o pražském „lékařském“ centru Aktip z dokumentu České televize. Redakce objevila ale další podobné zařízení, kde „odborník“ s diplomem z lékařské fakulty léčí za pomoci andělů a různých duchovních sil.
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2190862427827804
#tech #jádro Státní provozovatel jaderné elektrárny Atucha, Nucleoelectrica (NA-SA) Argentina učinil pokrok v přípravě na dlouhodobé provozování jaderného bloku (LTO). K takovému závěru došla mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) během své mise v elektrárně.
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2189951567918890
#fyz #natur #sea Oceány za poslední čtvrtstoletí absorbovaly o šedesát procent tepla více, než vědci dosud předpokládali. Tvrdí to nová americká studie zveřejněná v magazínu Nature, která tak upozorňuje, že Země je vůči klimatickým změnám mnohem citlivější, což ochranu klimatu zkomplikuje. Oceány pokrývají třetinu planety a pro udržitelnost života mají nezastupitelný význam.
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2189951257918921
#fyz #solsyst Pozoruhodné struktury pohybujícího se vzduchu v atmosféře planety Jupiter, které vypadají podobně jako vlny, byly poprvé detekovány sondami NASA s názvem Voyager během jejich průletů kolem obří plynné planety v roce 1979. Kamera JunoCam na palubě sondy Juno kroužící v současné době kolem Jupitera rovněž pořizovala snímky atmosféry této obří planety. Na základě pořízených snímků astronomové odhalili sled atmosférických vln – vysoko čnících atmosférických struktur – které následují jedna za druhou a putují napříč planetou s největší koncentrací poblíž rovníku obří plynné planety Jupiter.
URL:
https://nasvesmir.cz/2018/11/04/sonda-juno-detekovala-v-atmosfere-jupitera-zajimave-vlneni/
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2189951074585606
#tech #IT Tesla vydala pro své elektromobily novou verzi systému s označením 9, který kromě řady novinek a funkcí obsahuje i vylepšený Autopilot. Protože Tesla oproti jiným spoléhá na kombinaci klasických kamer kolem celého vozu a radaru místo LIDARu jako třeba Waymo, umělá inteligence musí obraz vyhodnocovat více jako člověk.
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2189950854585628
#tech #hplus O nejrůznějších experimentálních typech lékařské nanotechnologie slýcháme už pěkných pár let - aplikované terapie přesto k pacientům ještě nedorazily. Za prodlevu mezi pokusem a uplatněním technologie může celá řada faktorů včetně bezpečnosti. Přesto má nemalý význam i vysoká cena dnešní produkce nanotechnologií různého typu. Krok ke snížení nákladů ale přináší poslední výzkum Massachusettského technologického institutu (MIT), který odhalil možnost masové produkce robotů o velikosti buněk.
URL:
https://nedd.tiscali.cz/muzeme-masove-vyrabet-nanosenzory-hlasi-vedci-z-mit-320173
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2189950554585658
#tech #kosmo Povrch Měsíce je pokryt všudypřítomným šedým, jemným a drsným prachem. Ten se přitom může stát ideálním materiálem pro tvorbu stavebních cihel. Lze ho totiž stlačit a vypálit. Evropští výzkumníci již pracují se simulovaným lunárním regolitem, což by jednoho dne mělo umožnit obyvatelům naší přirozené družice stavět nové budovy základny a dláždit tak cestu pro další průzkum vesmíru.
URL:
https://nasvesmir.cz/2018/09/29/lunarni-stavby-se-zacinaji-rodit-na-zemi/
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2189948017919245
#fyz #geo Ledovce pomalu ubývají z povrchu planety. Ačkoliv tato skutečnost neplatí nutně univerzálně - třeba ve vnitrozemí Antarktidy zřejmě masa ledu díky sněžení narůstá - část vědců se obává, že v horizontu několika dekád bude trend řetězového tání nezastavitelný. Co kdybychom však neřešili jenom omezování vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry a pokusili se tání zastavit přímo na místě? Nová studie publikovaná v časopise Evropské unie geologických věd na do nachází odpověď.
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2189947454585968
#tech #fyz O kvazikrystalech jsme psali již v Aldebaran bulletuinu 34/2012: Většina fyziků byla dlouho přesvědčena, že krystaly mohou tvořit jen takové tvary, které svým přesným opakováním beze zbytku vyplní celý prostor. O to větší bylo překvapení, když v roce 1982 pozoroval izraelský fyzik Dan Shechtman se spolupracovníky, že ohybové obrazce některých slitin hliníku s hořčíkem mají ohybové obrazce, které vykazují zjevnou desetičetnou symetrii, jenž vylučuje periodičnost a je zcela neslučitelná s tehdejšími představami o krystalech. Většina současníků se k objevu stavěla velmi skepticky. Dnes se podobným strukturám říká kvazikrystaly a Shechtman za jejich objev získal Nobelovu cenu za chemii pro rok 2011. Kvazikrystal je struktura se zjevným pravidelným uspořádáním, nicméně chybí jí translační symetrie. V dosti velké vzdálenosti od daného místa můžeme nalézt opakování struktury, které je téměř shodné s původním tvarem, ale přesto ne úplně totožné. Nezávisle na Shechtmanově objevu vytvořili první teorii krystalů se zakázanými symetriemi americký teoretik Paul Steinhardt a italský fyzik Dov Levine již rok před Shechtmanovým pozorováním. Umělých kvazikrystalů byly od té doby vytvořeny za přesně definovaných laboratorích podmínek tisíce.
URL:
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2018_34_kva.php
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2189946884586025
#tech #solsyst Projekt ExoMars, tedy společný podnik Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos, patří bezesporu mezi nejočekávanější projekty dalších let. Ať už se zaměříme na technologické výzvy nutné k jeho realizaci, nebo na potenciál vědeckých objevů, vždy nám bude tento projekt okupovat přední příčky. Zatímco první část (označovaná jako ExoMars 2016) již probíhá a přináší zajímavé vědecké objevy, její nástupce (ExoMars 2020), který počítá s přistávací plošinou a pohyblivým vozítkem, zatím na svůj start čeká. Oslovili jsme proto Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku Vám přinášíme jeho odpovědi, ve kterých se detailně věnuje všem aspektům této mise – od těch potěšujících až po ty nepříjemné.
URL:
http://www.kosmonautix.cz/2018/09/roskosmos-oznamil-vyrazne-zpozdeni-rika-michal-vaclavik/
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2189945634586150
#geo #natur Arktida se otepluje rekordní rychlostí, permafrost taje a nově vznikající jezera jsou zdrojem čím dál větších emisí skleníkových plynů do ovzduší. Vědci varují, že to může dál urychlit oteplování naší planety, píše list The Washington Post.
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2189945044586209
URL: https://www.facebook.com/VedatorCZ/photos/a.1719946738261978/2644586332464676/?type=3 FB: https://www.facebook.com/17338091401998...
