#fyz #tech Neměli bychom druhou větu termodynamiky chápat spíše tak, že entropie roste směrem do budoucnosti, ale je „časově symetrická“, tedy roste i do minulosti? Vypadá to velmi divně, pojďme se ale podívat, co se tím myslí. Především, pohybujeme se na úrovni pravděpodobnosti. Ve skutečnosti je možné, že se všechny pomalé částice vody soustředí v jedné polovině nádoby a rychlé ve druhé, na jedné straně voda začne vřít a na druhé mrznout. Je to jen velmi nepravděpodobné. Teď se zaměřme na situaci, kdy ve sklenici máme kousek ledu, kolem něj studenou vodu a ještě kolem něj vodu o pokojové teplotě. Je jasné, co se (téměř jistě) bude dít dál. Ale jak je to s minulostí? Aktuální stav má nízkou entropii, je tedy velmi nepravděpodobné, že by vznikl náhodně. Jenže co stav kostky ledu ve vodě o pokojové teplotě, ten přece znamená předpokládat ještě mnohem unikátnější situaci, menší pravděpodobnost. Čili něco nepravděpodobného vysvětlujeme tím, že tomu předcházelo cosi ještě méně pravděpodobného – a tak dále do minulosti. Je to absurdní, protože když už musíme připustit statistickou fluktuaci, měli bychom připouštět tu pokud možno nejnižší. Tak uvažuje Brian Greene, fyzik a popularizátor známý především knihou Elegantní vesmír.
URL:
https://sciencemag.cz/o-kostkach-ledu-ve-sklenici-trochu-prekvapivy-pohled-na-entropii/
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2179576485623065
Žádné komentáře:
Okomentovat