#fyz #tech #astro Heisenbergův princip neurčitosti se nevztahuje jen na měření prováděná lidmi, ale podobně jako zákony termodynamiky platí i pro přírodu jako takovou. Neurčitost způsobuje, že vesmír překypuje nekonečnou energií. Představte si v prostoru velice malý objem, něco jako skutečně maličkou krabičku. Budeme-li analyzovat, co se děje uvnitř této krabičky, můžeme učinit některé předpoklady. Například známe s určitou přesností polohu částic nacházejících se uvnitř. Ať tak či onak, mimo krabičku být nemohou; víme, že jejich poloha je omezena na určitý objem, protože, kdyby byly mimo krabičku, nezajímaly by nás. Protože máme nějakou informaci o poloze částic, podle Heisenbergova principu neurčitosti se současně musí dostavit určitá nejistota, co se týče rychlosti těchto částic – jejich energie. A budeme-li krabičku stále zmenšovat (a tedy stále přesněji definovat polohu), o energii částic toho budeme vědět méně a méně. Tento argument platí všude ve vesmíru – uprostřed zeměkoule i v nejhlubším vakuu vesmíru. Znamená to, že pro dostatečně malý objem, dokonce i ve vakuu, máme určitou nejistotu o množství obsažené energie. Výraz neurčitost ve vztahu k energii obsažené ve vakuu působí ovšem směšně. Vakuum přece přímo ze své definice neobsahuje nic – žádné částice, žádné světlo, prostě nic. Z toho vyplývá, že by v sobě nemělo mít ani žádnou energii. Podle Heisenbergova principu neurčitosti však prostě v žádném okamžiku nemůžeme vědět, kolik se v nějakém objemu vakua skrývá ve skutečnosti energie. V malém objemu vakua musí tedy množství energie stále fluktuovat (měnit se, kolísat).
URL:
https://sciencemag.cz/casimiruv-jev-proc-se-desky-ve-vakuu-k-sobe-pritahuji/
FB:
https://www.facebook.com/1733809140199804/posts/2454889644758413
Žádné komentáře:
Okomentovat